Filmowy a diskusijny wječor “Trstenjak
na płachće”. Dokumentarny film “Triptychon” (1987)\, referent Jurij Łušća
nski
\n
Film- und Diskussionsabend “Tr
stenjak auf der Leinwand”. Gezeigt wird der Dokumentarfilm “Triptychon” (1
987)\, Referent Jurij Wuschansky \n
\n
\n \n \n
\n
\n
\n\n \n\n\n
\n
\n \n \n\n \n \n \n
\n \n
\n
\n
\n \n \n \n \n
\n
\n
\n\n \n\n\n\n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n\n
\n \n \n
Wutrobnje witajće k nam\,
do tysaclětneho města Budyšin! Wysoko nad S
prjewju\, tam hdźež je dźens hród Ortenburg\, běše něhdy sydło kmjena Milč
anow. Mjeztym je wjele wody po Sprjewi běžało a Budyšin je dwurěčne srjedź
išćo Hornjeje Łužicy.
Serbski muzej je hižo z lěta 1900 narodny muze
j Hornich a Delnich Serbow w duchu załožićela Arnošta Muki a dalšich wótči
ncow. Tu móžeće naše stawizny zrozumić\, kulturu dožiwjeć a wuměłstwo wobd
źiwać. Wot narodnych drastow a nałožkow přez načasne wuměłstwo a hudźbu –
wustajeńcy a zarjadowanja skića zajimawostki za kóždeho.
Doporučić m
óžemy naše awdijowe přewodniki za dorosćenych kaž tež zabawny dźěćacy wide
jowy přewodnik.
\n
\n\n
\n
\n \n\n
\n \n \n
Wabjenski film
\n
Wonkowny link k wabjenskemu filmej
na youtube.com :
\n
\n\n
\n\n\n
\n \n
\n \n
\n \n
div>
\n
\n \n \n\n \n \n \n
\n
\n
\n \n
\n \n \n \n <
!-- module_row -->\n
\n
\n
\n\n \n\n\n\n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n\n
\n \n \n \n \n \n \n \n
\n \n
Jutry w Serbach. Kóstku dać
\n \n \n
\n \n \n
17.03.2024 – 05.05.2024
\n
Lětuša jutrown
a wustajeńca Serbskeho muzeja wěnuje so zaso nałožkam a tradicijam Serbow
wot zeleneho štwórtka hač k jutrońčce. Wosebje wabja dobyćerske kolekcije
kóždolětneho wubědźowanja wo najrjeńše serbske jutrowne jejko.
\n
Nim
o toho spominamy na serbskeho spisowaćela Bena Budarja z inscenaciju “Na k
řižerjach” Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła Budyšin.
\n
Pod hesłom
“kóstku dać” zaběra so wuměłča Karoline Schneider z wuznamom kawrijowych š
linkow za serbsku křižersku tradiciju a za kultury po wšěm swěće.
\n
Wězo mamy tež za dźěći jutrownu zaběru přihotowanu.
\n \n \n \n
\n \n \n \n \n \n \n
\n\n
\n
\n\n \n
\n \n
\n
\n
\n \n \n
\n
\n
\n
\n \n \n
\n
ul>\n \n\n
\n
\n\n
\n \n
\n \n
\n \n
\n \n
\n \n
div>
\n
\n \n \n\n \n \n \n
\n
\n
\n \n
\n \n \n \n <
!-- module_row -->\n
\n
\n
\n\n \n\n\n\n\n\n\n \n \n 17\n\n
\n \n\n
\n \n
\n\n
\n\n\n
\n
\n \n
\n\n \n
17.03.2024 – 05
.05.2024\, 10-18 hodź.: Jutry w Serbach. Kóstku dać. Lětuša jutrowna wusta
jeńca Serbskeho muzeja wěnuje so zaso nałožkam a tradicijam Serbow wot zel
eneho štwórtka hač k jutrońčce. Wosebje wabja dobyćerske kolekcije kóždolě
tneho wubědźowanja wo najrjeńše serbske jutrowne jejko. Nimo toho spominam
y na serbskeho spisowaćela Bena Budarja z inscenaciju “Na křižerjach” Něms
ko-Serbskeho ludoweho dźiwadła Budyšin. […]
Kónc 1960-tyc
h lět zdobychu Beatles a Rolling Stones swět\, w Pólskej znaješe kóždy bea
tband Czerwone gitary. Tež we Łužicy chcychu młodźi Serbja beatowu hudźbu
činić a załožichu skupinu HERCY. K swojej hudźbje a wo swojich wosobinskic
h dopomnjenkach na tehdyši čas rozprawjeja čłonojo skupiny. Zarjadowanje p
oćahuje so na předstajenje Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła „Na tamnym b
oku měsačka” […]
\n
DTSTART;TZID=Europe/Berlin:20210512T190000
SEQUENCE:0
SUMMARY:Filmowy a diskusijny wječor – Film- und Diskussionsabend – ABGESAG
T
URL:https://sorbisches-museum.de/event/filmowy-a-diskusijny-wjecor-film-und
-diskussionsabend/?lang=wen
X-COST-TYPE:free
X-WP-IMAGES-URL:thumbnail\;https://sorbisches-museum.de/wp-content/uploads/
2020/05/10.-Station_AT-150x150.jpg\;150\;150\;1\,medium\;https://sorbische
s-museum.de/wp-content/uploads/2020/05/10.-Station_AT-300x158.jpg\;300\;15
8\;1\,large\;https://sorbisches-museum.de/wp-content/uploads/2020/05/10.-S
tation_AT.jpg\;1000\;527\;
X-INSTANT-EVENT:1
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
UID:ai1ec-6670@sorbisches-museum.de
DTSTAMP:20240329T110750Z
CATEGORIES;LANGUAGE=wen-WEN:Ausstellung\,Führung\,Programm\,Vortrag
CONTACT:
DESCRIPTION:
Spominanske zarj
adowanje “Dr. Marja Grólmusec – dodnić a domyslić”
\n
Składn
ostnje 125. posmjertnych narodnin dr. Marje Grólmusec (24.4.1896 – 6.8.194
4) wotměwa so wosebite zarjadowanje z wjedźenjom a přednoškom. W 15.30 hod
ź. wjedźetej wuměłča Maja Nagelowa a direktorka Christina Boguszowa po wus
tajeńcy “machot časa. wot běłeho k čornemu”. Přizamknje so w 17 hodź. zarj
adowanje “Žona(y) ze zamołwitosću” z přednoškom\, podijowej rozmołwu a hud
źbnym wobrubjenjom. Zajimcy so prošu pod 03591 270 870 0 abo ticket@so
rbisches-museum.de přizjewja. (wobdźělenje po płaćiwych hygieniskich napra
wach)
\n
Gedenkveranstalt
ung „Dr. Maria Grollmuß – entdecken und weiterdenken“
\n
15.30 Uhr Führung
\n
Die Künstlerin Maja Nagel und
die Direktorin des Museums Christina Bogusz führen gemeinsam durch die Son
derausstellung „zeitschläge. von weiß bis schwarz“.
\n
17 Uhr Vortrag und Podiumsgespräch
\n
Die Veranstaltung beginnt
mit einem Impulsvortrag von Dr. Birgit Sack “Verantwortung übernehmen\, a
nnehmen und (er)tragen – Wofür stand oder steht Dr. Maria Grollmuß”\, Gede
nkstätte Münchner Platz\, Dresden. Es folgt ein Podiumsgespräch mit Frauen
in Führungspositionen bzw. Aktivistinnen. Als musikalische Umrahmung werd
en Briefe von Maria Grollmuß rezitiert. Im Anschluss ist eine lockere Gesp
rächsrunde zum Kennenlernen und zum Austausch vorgesehen. Eine Teilnah
me ist nur mit verbindlicher Anmeldung unter 03591 270 870 0 oder ticket@s
orbisches-museum.de möglich.
\n
\n
\n \n \n
\n
\n
\n\n \n\n\n\n \n \n \n
\n \n \n\n
\n \n \n \n
\n
\n \n
\n \n \n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n \n \n \n
\n
\n
\n\n \n\n\n\n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n\n
\n \n \n
Wutrobnje witajće k nam\,
do tysaclětneho města Budyšin! Wysoko nad
Sprjewju\, tam hdźež je dźens hród Ortenburg\, běše něhdy sydło kmjena Mi
lčanow. Mjeztym je wjele wody po Sprjewi běžało a Budyšin je dwurěčne srje
dźišćo Hornjeje Łužicy.
Serbski muzej je hižo z lěta 1900 narodny mu
zej Hornich a Delnich Serbow w duchu załožićela Arnošta Muki a dalšich wót
čincow. Tu móžeće naše stawizny zrozumić\, kulturu dožiwjeć a wuměłstwo wo
bdźiwać. Wot narodnych drastow a nałožkow přez načasne wuměłstwo a hudźbu
– wustajeńcy a zarjadowanja skića zajimawostki za kóždeho.
Doporučić
móžemy naše awdijowe přewodniki za dorosćenych kaž tež zabawny dźěćacy wi
dejowy přewodnik.
\n
\n
\n\n
\n \n\n
\n \n \n
Wabjenski film
\n
Wonkowny link k wabjenskemu filme
j na youtube.com :
\n
\n\n
\n\n\n
div>
\n \n
\n \n
\n \n
\n
\n \n \n\n \n \n \n
\n \n
\n \n \n
\n \n
\n
\n
\n\n \n\n\n\n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n\n
\n \n \n \n \n \n \n \n
\n \n
Jutry w Serbach. Kóstku dać
\n \n \n
\n \n \n
17.03.2024 – 05.05.2024
\n
Lětuša jutro
wna wustajeńca Serbskeho muzeja wěnuje so zaso nałožkam a tradicijam Serbo
w wot zeleneho štwórtka hač k jutrońčce. Wosebje wabja dobyćerske kolekcij
e kóždolětneho wubědźowanja wo najrjeńše serbske jutrowne jejko.
\n
N
imo toho spominamy na serbskeho spisowaćela Bena Budarja z inscenaciju “Na
křižerjach” Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła Budyšin.
\n
Pod hesło
m “kóstku dać” zaběra so wuměłča Karoline Schneider z wuznamom kawrijowych
šlinkow za serbsku křižersku tradiciju a za kultury po wšěm swěće.
Kónc 196
0-tych lět zdobychu Beatles a Rolling Stones swět\, w Pólskej znaješe kóžd
y beatband Czerwone gitary. Tež we Łužicy chcychu młodźi Serbja beatowu hu
dźbu činić a załožichu skupinu HERCY. K swojej hudźbje a wo swojich wosobi
nskich dopomnjenkach na tehdyši čas rozprawjeja čłonojo skupiny. Zarjadowa
nje poćahuje so na předstajenje Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła „Na tam
nym boku měsačka” […]
Po wjedźenju po wosebitej wustajeńcy w 15:30 hodź.
\, přednošuje Birgit Sack wot Wopomnišća Mnichowskeho naměsta\, Drježdźany
\, k temje “Verantwortung übernehmen\, annehmen und (er)tragen – Wofür sta
nd oder steht Dr. Maria Grollmuß”. Přizamknu so podijowa rozmołwa kaž tež
móžnosć wosobinskeje rozmołwy a přikusk.
\n
Dr. Maria Grollmu
ß – entdecken und weiterdenken
\n
Diese Veranstaltung findet
im Rahmen des Gedenkjahres von Dr. Maria Grollmuß statt. \nNach der
Führung in der Kunstausstellung um 15:30 Uhr\, beginnt diese Veranstaltung
mit einem Impulsvortrag von Dr. Birgit Sack (Gedenkstätte Münchner Platz\
, Dresden) “Verantwortung übernehmen\, annehmen und (er)tragen – Wofür sta
nd oder steht Dr. Maria Grollmuß”. Es folgt ein Podiumsgespräch mit Frauen
in Führungspositionen und Aktivistinnen. Die Teilnehmerinnen stehen im Zu
sammenhang mit Themenbereichen\, welche das Leben und Wirken von Dr. Maria
Grollmuß prägten: gesellschaftspolitisches Engagement\, Naturverbundenhei
t\, Glaube\, Journalismus\, Führungsposition und Bildung. Im Anschluss ist
eine lockere Gesprächsrunde zum Kennenlernen und zum Austausch vorgesehen
.
Što ma plečen
a całta ze zelenym štwórtkom činić a kotra symbolika so za njej chowa? W b
ěhu lěta mamy tójšto pječwow\, kiž su na krute terminy wjazane. Něšto wšak
maja wšitke zhromadne – wone so na kóncu zjědźa. Serbski muzej přeprošuje
na přednošk z woptawanjom. Přednošuje kuratorka Andrea Pawlikowa
\n
Gebäck zu Fest- und Feiertagen
\n
Was hat der Paten
zopf mit dem Gründonnerstag zu tun und was steckt dahinter? Im Laufe des J
ahres hat man allerhand Gebäcksorten\, die an feste Termine gebunden sind.
Eines aber haben alle gemeinsam – sie werden zum Schluss vernascht. Das S
orbische Museum lädt ein zum Vortrag mit Verkostung. Es referiert die Kura
torin Andrea Paulik.
do tysaclětneho města Budyšin! Wysoko nad Sprjewju\, tam hdźež je dźens
hród Ortenburg\, běše něhdy sydło kmjena Milčanow. Mjeztym je wjele wody
po Sprjewi běžało a Budyšin je dwurěčne srjedźišćo Hornjeje Łužicy.
Serbski muzej je hižo z lěta 1900 narodny muzej Hornich a Delnich Serbow w
duchu załožićela Arnošta Muki a dalšich wótčincow. Tu móžeće naše stawizn
y zrozumić\, kulturu dožiwjeć a wuměłstwo wobdźiwać. Wot narodnych drastow
a nałožkow přez načasne wuměłstwo a hudźbu – wustajeńcy a zarjadowanja sk
ića zajimawostki za kóždeho.
Doporučić móžemy naše awdijowe přewodni
ki za dorosćenych kaž tež zabawny dźěćacy widejowy přewodnik.
<
p> \n
\n\n\n
\n \n\n
\n \n \n
Wabjenski film
\n
Wonkowny link k wabjenskemu filmej na youtube.com :
\n
\n\n \n\n\n
\n \n
\n \n
\n \n
\n
\n \n \n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n \n \n \n
\n
\n
\n\n \n\n\n\n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n\n
\n \n \n \n \n \n \n \n
\n \n
Jutry w Serbach. Kóstku dać
\n \n \n \n \n \n
17.03.2024 –
05.05.2024
\n
Lětuša jutrowna wustajeńca Serbskeho muzeja
wěnuje so zaso nałožkam a tradicijam Serbow wot zeleneho štwórtka hač k ju
trońčce. Wosebje wabja dobyćerske kolekcije kóždolětneho wubědźowanja wo n
ajrjeńše serbske jutrowne jejko.
\n
Nimo toho spominamy na serbskeho
spisowaćela Bena Budarja z inscenaciju “Na křižerjach” Němsko-Serbskeho lu
doweho dźiwadła Budyšin.
\n
Pod hesłom “kóstku dać” zaběra so wuměłča
Karoline Schneider z wuznamom kawrijowych šlinkow za serbsku křižersku tr
adiciju a za kultury po wšěm swěće.
\n
Wězo mamy tež za dźěći jutrown
u zaběru přihotowanu.
\n \n \n \n
\n \n \n \n \n \n \n
\n\n\n
\n \n\n\n
\n\n \n
\n \n
\n
\n
div>\n \n \n \n
\n
\n
\n \n \n
\n \n \n\n
\n\n\n
\n \n
\n \n
\n \n
\n \n
\n \n
\n
\n \n \n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n \n \n \n
\n
\n
\n\n \n\n\n \n \n \n
\n \n \n\n
\n \n \n
Aktualnosće
\n\n
\n\n\n\n
\n \n \n\n\n\n\n \n \n \n
\n \n \n \n \n\n
\n\n
\n \n
\n\n \n
17.03.2024 – 05.05.2024\, 10-18 hodź.: Jutry
w Serbach. Kóstku dać. Lětuša jutrowna wustajeńca Serbskeho muzeja wěnuje
so zaso nałožkam a tradicijam Serbow wot zeleneho štwórtka hač k jutrońčce
. Wosebje wabja dobyćerske kolekcije kóždolětneho wubědźowanja wo najrjeńš
e serbske jutrowne jejko. Nimo toho spominamy na serbskeho spisowaćela Ben
a Budarja z inscenaciju “Na křižerjach” Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła
Budyšin. […]
Kónc 1960-tych lět zdobychu Beatles a Rolli
ng Stones swět\, w Pólskej znaješe kóždy beatband Czerwone gitary. Tež we
Łužicy chcychu młodźi Serbja beatowu hudźbu činić a załožichu skupinu HERC
Y. K swojej hudźbje a wo swojich wosobinskich dopomnjenkach na tehdyši čas
rozprawjeja čłonojo skupiny. Zarjadowanje poćahuje so na předstajenje Něm
sko-Serbskeho ludoweho dźiwadła „Na tamnym boku měsačka” […]
\n\n \n
<
a href='https://sorbisches-museum.de/27-03-2024-15-hodz-kofej-w-troch-herc
y/?lang=wen' title='' class='more-link'>→
do tysaclětneho města Budyšin! Wysoko nad Sprjewj
u\, tam hdźež je dźens hród Ortenburg\, běše něhdy sydło kmjena Milčanow.
Mjeztym je wjele wody po Sprjewi běžało a Budyšin je dwurěčne srjedźišćo H
ornjeje Łužicy.
Serbski muzej je hižo z lěta 1900 narodny muzej Horn
ich a Delnich Serbow w duchu załožićela Arnošta Muki a dalšich wótčincow.
Tu móžeće naše stawizny zrozumić\, kulturu dožiwjeć a wuměłstwo wobdźiwać.
Wot narodnych drastow a nałožkow přez načasne wuměłstwo a hudźbu – wustaj
eńcy a zarjadowanja skića zajimawostki za kóždeho.
Doporučić móžemy
naše awdijowe přewodniki za dorosćenych kaž tež zabawny dźěćacy widejowy p
řewodnik.
\n
\n\n\n
\n \n\n
\n
\n \n
Wabjenski film
\n
Wonkowny link k wabjenskemu filmej na yout
ube.com :
Kónc 1960-tych lět
zdobychu Beatles a Rolling Stones swět\, w Pólskej znaješe kóždy beatband
Czerwone gitary. Tež we Łužicy chcychu młodźi Serbja beatowu hudźbu činić
a załožichu skupinu HERCY. K swojej hudźbje a wo swojich wosobinskich dop
omnjenkach na tehdyši čas rozprawjeja čłonojo skupiny. Zarjadowanje poćahu
je so na předstajenje Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła „Na tamnym boku m
ěsačka” […]
Jurij Hajna (*11.9.1877\, +6.
9.1952) słuša do prěnjeje generacije profesionalnych serbskich wuměłcow\,
molerjow. Nimo toho słuša tež k załožerjam Zwjazka serbskich tworjacych wu
měłcow a sta so z čłonom Łužiskeho zwjazka wuměłcow. W přednošku so jeho ž
iwjenje a skutkowanje rozłoži. Přednošuje: Jurij Łušćanski\, płaćizna: 4\
,50 € inkl. kofej a tykanc
\n
Der Male
r Georg Heine (*11.9.1877\, +6.9.1952) zählt zu der ersten Generation prof
essioneller Sorbischer Künstler. Als Mitbegründer der Vereinigung sorbisch
er Künstler spielte er 1923 eine wichtige Rolle. Während des Vortrages erf
ahren Sie mehr zum Leben und Wirken des Künstlers. \nReferent: Jurij Wuschansky\, Kosten: 4\,50 € inkl. K
affee und Kuchen
do tysaclětneho města Budyšin! Wysoko nad Sprjewju\, tam hdźež je dźe
ns hród Ortenburg\, běše něhdy sydło kmjena Milčanow. Mjeztym je wjele wod
y po Sprjewi běžało a Budyšin je dwurěčne srjedźišćo Hornjeje Łužicy.
<
p>Serbski muzej je hižo z lěta 1900 narodny muzej Hornich a Delnich Serbow
w duchu załožićela Arnošta Muki a dalšich wótčincow. Tu móžeće naše stawi
zny zrozumić\, kulturu dožiwjeć a wuměłstwo wobdźiwać. Wot narodnych drast
ow a nałožkow přez načasne wuměłstwo a hudźbu – wustajeńcy a zarjadowanja
skića zajimawostki za kóždeho.
Doporučić móžemy naše awdijowe přewod
niki za dorosćenych kaž tež zabawny dźěćacy widejowy přewodnik.
\n
\n\n\n
\n \n\n
\n \n \n
Wabjenski fi
lm
\n
Wonkowny link k wabjenskemu filmej na youtube.com :
\n
\n\n <
/div>\n\n\n
\n \n
\n \n
\n \n
\n
\n \n \n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n \n \n \n
\n
\n
\n\n \n\n\n\n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n\n
\n \n \n \n \n \n \n \n
\n \n
Jutry w Serbach. Kóstku dać
\n \n \n \n \n \n
17.03.202
4 – 05.05.2024
\n
Lětuša jutrowna wustajeńca Serbskeho muze
ja wěnuje so zaso nałožkam a tradicijam Serbow wot zeleneho štwórtka hač k
jutrońčce. Wosebje wabja dobyćerske kolekcije kóždolětneho wubědźowanja w
o najrjeńše serbske jutrowne jejko.
\n
Nimo toho spominamy na serbske
ho spisowaćela Bena Budarja z inscenaciju “Na křižerjach” Němsko-Serbskeho
ludoweho dźiwadła Budyšin.
\n
Pod hesłom “kóstku dać” zaběra so wumě
łča Karoline Schneider z wuznamom kawrijowych šlinkow za serbsku křižersku
tradiciju a za kultury po wšěm swěće.
\n
Wězo mamy tež za dźěći jutr
ownu zaběru přihotowanu.
Kónc 1960-tych lět zdobychu Beatles a
Rolling Stones swět\, w Pólskej znaješe kóždy beatband Czerwone gitary. T
ež we Łužicy chcychu młodźi Serbja beatowu hudźbu činić a załožichu skupin
u HERCY. K swojej hudźbje a wo swojich wosobinskich dopomnjenkach na tehdy
ši čas rozprawjeja čłonojo skupiny. Zarjadowanje poćahuje so na předstajen
je Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła „Na tamnym boku měsačka” […]
\n
DTSTART;TZID=Europe/Berlin:20220622T150000
SEQUENCE:0
SUMMARY:Kofej w třoch – Kaffee um Drei
URL:https://sorbisches-museum.de/event/kofej-w-troch-kaffee-um-drei-12/?lan
g=wen
X-COST-TYPE:free
X-WP-IMAGES-URL:thumbnail\;https://sorbisches-museum.de/wp-content/uploads/
2022/05/Kofej-w-troch-pikto-150x150.jpg\;150\;150\;1\,medium\;https://sorb
isches-museum.de/wp-content/uploads/2022/05/Kofej-w-troch-pikto-300x71.jpg
\;300\;71\;1\,large\;https://sorbisches-museum.de/wp-content/uploads/2022/
05/Kofej-w-troch-pikto.jpg\;859\;203\;
X-TAGS;LANGUAGE=wen-WEN:Georg Heine
X-INSTANT-EVENT:1
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
UID:ai1ec-7677@sorbisches-museum.de
DTSTAMP:20240329T110750Z
CATEGORIES;LANGUAGE=wen-WEN:Vortrag
CONTACT:
DESCRIPTION:
Kofej w třoch: “Postrow z Budyšina” – pohladnicy jako
strong>wuměłskostawizniske žórła
\n
Historiske pohla
dnicy su wažne stawizniske a wuměłskostawizniske žórła\, kotrež so rady w
chrónikach a domizniskich publikacijach wužiwaja. Kónc 19. lětstotka so na
wikach tež pohladnicy z łužiskimi a serbskimi motiwami předawachu.
\n<
p>Zarjadowanje wěnuje so tutym objektam a wonemu zapalej za hromadźenje. K
olekcija muzeja wopřija wosebje dopisnicy ze serbskimi motiwami. Přeprošuj
emy wšitkich zajimcow\, swójske zběrki na zarjadowanje sobu přinjesć.
\n
referentka: Ilona Bierlingowa\, muzeologowka
\n
płaćizna: 4\,50
€ inkl. kofej a přikusk
\n
Kaffee um Drei: “
Grüße aus Bautzen” – Postkarten als kunsthistorische Belege
\n
Alte Ansichtskarten sind wichtige historische und kunsthistorische Quel
len\, welche oft für Chroniken und heimatkundliche Publikationen verwendet
werden. Ende des 19. Jahrhunderts wurden auch Postkarten mit Lausitzer un
d sorbischen/wendischen Motiven in den Handel gebracht. Die Veranstaltung
widmet sich diesen kleinen künstlerischen Objekten und der Sammelleidensch
aft. Die Postkartensammlung des Sorbischen Museum bewahrt insbesondere sor
bische Bildpostkarten. Wir laden Sie herzlichst dazu ein\, Ihre eigenen An
sichts- und Trachtenpostkarten mitzubringen.
\n
Referentin: Ilona Bie
rling
\n
Kosten: 4\,50€ inkl. Kaffee und Kuchen
\n
\n \n \n
\n
\n
\n\n \n\n\n\n \n \n \n
\n \n \n\n
\n \n \n \n
\n
\n \n
\n \n \n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n \n \n \n
\n
\n
\n\n \n\n\n\n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n\n
\n \n \n
Wutrobnje witajće k nam\,
do tysaclětneho města Budyšin! Wysoko nad
Sprjewju\, tam hdźež je dźens hród Ortenburg\, běše něhdy sydło kmjena Mi
lčanow. Mjeztym je wjele wody po Sprjewi běžało a Budyšin je dwurěčne srje
dźišćo Hornjeje Łužicy.
Serbski muzej je hižo z lěta 1900 narodny mu
zej Hornich a Delnich Serbow w duchu załožićela Arnošta Muki a dalšich wót
čincow. Tu móžeće naše stawizny zrozumić\, kulturu dožiwjeć a wuměłstwo wo
bdźiwać. Wot narodnych drastow a nałožkow přez načasne wuměłstwo a hudźbu
– wustajeńcy a zarjadowanja skića zajimawostki za kóždeho.
Doporučić
móžemy naše awdijowe přewodniki za dorosćenych kaž tež zabawny dźěćacy wi
dejowy přewodnik.
\n
\n
\n\n
\n \n\n
\n \n \n
Wabjenski film
\n
Wonkowny link k wabjenskemu filme
j na youtube.com :
\n
\n\n
\n\n\n
div>
\n \n
\n \n
\n \n
\n
\n \n \n\n \n \n \n
\n \n
\n \n \n
\n \n
\n
\n
\n\n \n\n\n\n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n\n
\n \n \n \n \n \n \n \n
\n \n
Jutry w Serbach. Kóstku dać
\n \n \n
\n \n \n
17.03.2024 – 05.05.2024
\n
Lětuša jutro
wna wustajeńca Serbskeho muzeja wěnuje so zaso nałožkam a tradicijam Serbo
w wot zeleneho štwórtka hač k jutrońčce. Wosebje wabja dobyćerske kolekcij
e kóždolětneho wubědźowanja wo najrjeńše serbske jutrowne jejko.
\n
N
imo toho spominamy na serbskeho spisowaćela Bena Budarja z inscenaciju “Na
křižerjach” Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła Budyšin.
\n
Pod hesło
m “kóstku dać” zaběra so wuměłča Karoline Schneider z wuznamom kawrijowych
šlinkow za serbsku křižersku tradiciju a za kultury po wšěm swěće.
Kónc 196
0-tych lět zdobychu Beatles a Rolling Stones swět\, w Pólskej znaješe kóžd
y beatband Czerwone gitary. Tež we Łužicy chcychu młodźi Serbja beatowu hu
dźbu činić a załožichu skupinu HERCY. K swojej hudźbje a wo swojich wosobi
nskich dopomnjenkach na tehdyši čas rozprawjeja čłonojo skupiny. Zarjadowa
nje poćahuje so na předstajenje Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła „Na tam
nym boku měsačka” […]
\n
\n<
div class='themify_builder_sub_row clearfix gutter-default sub_row_3-0-3'>
\n \n
\n \n
\n \n
\n
\n \n \n\n \n \n \n
\n \n <
/div>\n \n
\n \n \n
\n
DTSTART;TZID=Europe/Berlin:20220928T150000
SEQUENCE:0
SUMMARY:Kofej w třoch – Kaffee um Drei
URL:https://sorbisches-museum.de/event/kofej-w-troch-kaffee-um-drei-13/?lan
g=wen
X-COST-TYPE:free
X-WP-IMAGES-URL:thumbnail\;https://sorbisches-museum.de/wp-content/uploads/
2022/08/pohladnica-Postrow-z-Budysina-Postkarte-150x150.jpg\;150\;150\;1\,
medium\;https://sorbisches-museum.de/wp-content/uploads/2022/08/pohladnica
-Postrow-z-Budysina-Postkarte-300x202.jpg\;300\;202\;1\,large\;https://sor
bisches-museum.de/wp-content/uploads/2022/08/pohladnica-Postrow-z-Budysina
-Postkarte-1024x689.jpg\;1024\;689\;1\,full\;https://sorbisches-museum.de/
wp-content/uploads/2022/08/pohladnica-Postrow-z-Budysina-Postkarte.jpg\;16
53\;1113\;
X-TAGS;LANGUAGE=wen-WEN:Postkarten
X-INSTANT-EVENT:1
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
UID:ai1ec-7723@sorbisches-museum.de
DTSTAMP:20240329T110750Z
CATEGORIES;LANGUAGE=wen-WEN:Vortrag
CONTACT:
DESCRIPTION:
Dnja 15. nowembra 2022 přednošuje w 19 hodź
. Silke Wagler\, nawodnica Fondsa wuměłstwa při Statnych wuměłstwowych zbě
rkach Drježdźany\, wo twórbach Buka na a w twarjenjach. Při tym so twórby
do jich časoweho\, rumnostneho a kulturneho konteksta zarjaduja. Po tym př
edstaji so katalog wustajeńcy z wjace hač 300 stronami\, barbnymi wobrazam
i a fachowymi přinoškami přez Christinu Jäger-Ulbricht\, jednaćelku Sandst
ein nakładnistwa w Drježdźanach. Před tym přeprošuje Christina Boguszowa\,
nawodnica Serbskeho muzeja\, we 18 hodź. na kuratorske wodźenje po jubile
jnej wustajeńcy “Wšo je krajina. Serbski moler Jan Buk”.
\n
Am 15. November um 19 Uhr referiert
Silke Wagler\, Leiterin des Kunstfonds an den Staatlichen Kunstsammlungen
Dresden\, über Jan Bucks baugebundene Kunst. Dabei werden die Werke in de
ren zeitlichen\, räumlichen und kulturellen Kontext eingeordnet. Im Anschl
uss wird der Ausstellungskatalog mit über 300 Seiten\, Farbabbildungen und
Fachbeiträgen durch Christine Jäger-Ulbricht\, Geschäftsführerin des Sand
stein Verlags in Dresden\, vorgestellt. Vorab lädt Christina Bogusz\, Leit
erin des Sorbischen Museums\, um 18 Uhr zur Kuratorenführung durch die Jub
iläumsausstellung “Alles ist Landschaft. Der sorbische Maler Jan Buck” ein
.
\n
\n \n \n
\n
\n
\n\n \n .module_row_0 Style -->\n\n\n\n \n
\n
\n <
li data-bg='https://sorbisches-museum.de/wp-content/uploads/2018/06/201805
14-SorbischesMuseumBautzen-Web-43_bearb-1024x495.jpg'>\n \n \n
\n \n
\n <
li data-bg='https://sorbisches-museum.de/wp-content/uploads/2018/06/201805
14-SorbischesMuseumBautzen-Web-27-1024x682.jpg'>\n \n \n
do tysaclět
neho města Budyšin! Wysoko nad Sprjewju\, tam hdźež je dźens hród Ortenbur
g\, běše něhdy sydło kmjena Milčanow. Mjeztym je wjele wody po Sprjewi běž
ało a Budyšin je dwurěčne srjedźišćo Hornjeje Łužicy.
Serbski muzej
je hižo z lěta 1900 narodny muzej Hornich a Delnich Serbow w duchu załožić
ela Arnošta Muki a dalšich wótčincow. Tu móžeće naše stawizny zrozumić\, k
ulturu dožiwjeć a wuměłstwo wobdźiwać. Wot narodnych drastow a nałožkow př
ez načasne wuměłstwo a hudźbu – wustajeńcy a zarjadowanja skića zajimawost
ki za kóždeho.
Doporučić móžemy naše awdijowe přewodniki za dorosćen
ych kaž tež zabawny dźěćacy widejowy přewodnik.
\n
\n\n\n
\n \n\n
\n \n \n
Wabjenski film
\n
Wonk
owny link k wabjenskemu filmej na youtube.com :
\n
\n\n
\n\n\n
\n \n
\n \n
\n \n
\n
\n \n \n\n \n
\n \n
\n \n
\n \n \n \n \n \n \n
\n
\n
\n
\n \n\n\n\n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n
\n
\n \n \n \n \n \n \n \n
\n \n
Jutry w Ser
bach. Kóstku dać
\n \n \n \n \n \n
17.03.2024 – 05.05.2024<
/strong>
\n
Lětuša jutrowna wustajeńca Serbskeho muzeja wěnuje so zas
o nałožkam a tradicijam Serbow wot zeleneho štwórtka hač k jutrońčce. Wose
bje wabja dobyćerske kolekcije kóždolětneho wubědźowanja wo najrjeńše serb
ske jutrowne jejko.
\n
Nimo toho spominamy na serbskeho spisowaćela B
ena Budarja z inscenaciju “Na křižerjach” Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwad
ła Budyšin.
\n
Pod hesłom “kóstku dać” zaběra so wuměłča Karoline Sch
neider z wuznamom kawrijowych šlinkow za serbsku křižersku tradiciju a za
kultury po wšěm swěće.
\n
Wězo mamy tež za dźěći jutrownu zaběru přih
otowanu.
Kónc 1960-tych lět zdobychu Beatles a Rolling Stones
swět\, w Pólskej znaješe kóždy beatband Czerwone gitary. Tež we Łužicy chc
ychu młodźi Serbja beatowu hudźbu činić a załožichu skupinu HERCY. K swoje
j hudźbje a wo swojich wosobinskich dopomnjenkach na tehdyši čas rozprawje
ja čłonojo skupiny. Zarjadowanje poćahuje so na předstajenje Němsko-Serbsk
eho ludoweho dźiwadła „Na tamnym boku měsačka” […]
W lěće 1931 zwěsći serbski kulturn
owědnik Ota Wićaz: “Ochranowska Bratrowska Jednota je była studźeń najwjet
šeho žohnowanja za naš lud. My Serbja dyrbimy Jednoće wěčnje dźakowni być.
” Što Ota Wićaz ze “studnju žohnowanja” měni a za čo měli Serbja bratrowsk
ej jednoće dźakowni być\, na to chce historikarka dr. Lubina Malinkowa w s
wojim němskorěčnym přednošku spytać wotmołwić. Na zakładźe dotal mało wuži
wanych žórłow maja so tak tež nowe přistupy k sorabistice wotkrywać.
\n
Die Gründung Herrnhuts vor 300 Jahren ha
t weltweit\, aber auch in der Lausitz tiefe Spuren hinterlassen. Ausgehend
vom Gemeinort Kleinwelka prägte die Brüdergemeinde das sorbische Leben in
der Ober- und Niederlausitz über Generationen. Sie beeinflusste nicht nur
die Frömmigkeit\, sondern auch die Entwicklung der sorbischen Sprache und
Literatur. Zugleich eröffnete die Brüdergemeinde zahlreichen Sorbinnen un
d Sorben durch Bildung und ihr gemeinschaftliches Glaubensleben neue Handl
ungsräume. In ihrem Vortrag will die Historikerin Dr. Lubina Mahling das P
otential der Herrnhuter Quellen für die Sorabistik ausloten und neue Zugän
ge zur sorbischen Kulturgeschichte eröffnen.
do tysaclětneho města Bu
dyšin! Wysoko nad Sprjewju\, tam hdźež je dźens hród Ortenburg\, běše něhd
y sydło kmjena Milčanow. Mjeztym je wjele wody po Sprjewi běžało a Budyšin
je dwurěčne srjedźišćo Hornjeje Łužicy.
Serbski muzej je hižo z lět
a 1900 narodny muzej Hornich a Delnich Serbow w duchu załožićela Arnošta M
uki a dalšich wótčincow. Tu móžeće naše stawizny zrozumić\, kulturu dožiwj
eć a wuměłstwo wobdźiwać. Wot narodnych drastow a nałožkow přez načasne wu
měłstwo a hudźbu – wustajeńcy a zarjadowanja skića zajimawostki za kóždeho
.
Doporučić móžemy naše awdijowe přewodniki za dorosćenych kaž tež z
abawny dźěćacy widejowy přewodnik.
Kónc 1960-tych lět zdobychu Beatles a Rolling Stones swět\, w Pólskej
znaješe kóždy beatband Czerwone gitary. Tež we Łužicy chcychu młodźi Serb
ja beatowu hudźbu činić a załožichu skupinu HERCY. K swojej hudźbje a wo s
wojich wosobinskich dopomnjenkach na tehdyši čas rozprawjeja čłonojo skupi
ny. Zarjadowanje poćahuje so na předstajenje Němsko-Serbskeho ludoweho dźi
wadła „Na tamnym boku měsačka” […]
\n
DTSTART;TZID=Europe/Berlin:20221124T190000
SEQUENCE:0
SUMMARY:Přednošk: Ochranow a Serbja. Nowe přistupy k sorabistice – Vortrag:
Herrnhut und die Sorben. Neue Zugänge zur Sorabistik
URL:https://sorbisches-museum.de/event/prednosk-ochranow-a-serbja-nowe-pris
tupy-k-sorabistice-vortrag-herrnhut-und-die-sorben-neue-zugaenge-zur-sorab
istik/?lang=wen
X-COST-TYPE:free
X-WP-IMAGES-URL:thumbnail\;https://sorbisches-museum.de/wp-content/uploads/
2022/11/Startseite_Sorbisches-Video.jpg\;900\;506\,medium\;https://sorbisc
hes-museum.de/wp-content/uploads/2022/11/Startseite_Sorbisches-Video.jpg\;
900\;506\,large\;https://sorbisches-museum.de/wp-content/uploads/2022/11/S
tartseite_Sorbisches-Video.jpg\;900\;506\,full\;https://sorbisches-museum.
de/wp-content/uploads/2022/11/Startseite_Sorbisches-Video.jpg\;900\;506
X-INSTANT-EVENT:1
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
UID:ai1ec-7817@sorbisches-museum.de
DTSTAMP:20240329T110750Z
CATEGORIES;LANGUAGE=wen-WEN:Konzert\,Programm\,Vortrag
CONTACT:
DESCRIPTION:
Z poeziju a hudźbu wěnuja so serbske awtorki a awtorojo kaž
tež pólscy hudźbnicy Bukowym twórbam. Ze serije “Kóždy wobraz je nowy zapo
čatk ” serbskeho kulturneho časopisa Rozhlada čitaja Měrana Cušcyna\, Róža
Domašcyna\, Ingrid Hustetowa\, Měrka Mětowa a Měrćin Wjenk basnje a krótk
opowědančka. Wo hudźbne wobrubjenje postara so jazzowa trójka z Jacekom Sz
reniawom\, Jakubom Olejnikom a Mateuszom Maniakom z Jelenjeje Góry wo wotm
ěnjacy wječor.
\n\n
Mit Poesie und Musik widmen sich sorbische
Autorinnen und Autoren sowie polnische Musiker Jan Bucks Werken. Aus der S
erie “Jedes Bild ist ein Neuanfang” der sorbischen Kulturzeitschrift Rozhl
ad lesen Měrana Cušcyna\, Róža Domašcyna\, Ingrid Hustetowa\, Měrka Mětowa
und Měrćin Wjenk Gedichte und Kurzgeschichten. Für die musikalische Umrah
mung sorgt das Jazz-Trio mit Jacek Szreniawa\, Jakub Olejnik und Mateusz M
aniak aus Jelenia Góra für einen abwechslungsreichen Abend.
do tysaclětneho města Budyšin!
Wysoko nad Sprjewju\, tam hdźež je dźens hród Ortenburg\, běše něhdy sydł
o kmjena Milčanow. Mjeztym je wjele wody po Sprjewi běžało a Budyšin je dw
urěčne srjedźišćo Hornjeje Łužicy.
Serbski muzej je hižo z lěta 1900
narodny muzej Hornich a Delnich Serbow w duchu załožićela Arnošta Muki a
dalšich wótčincow. Tu móžeće naše stawizny zrozumić\, kulturu dožiwjeć a w
uměłstwo wobdźiwać. Wot narodnych drastow a nałožkow přez načasne wuměłstw
o a hudźbu – wustajeńcy a zarjadowanja skića zajimawostki za kóždeho.
<
p>Doporučić móžemy naše awdijowe přewodniki za dorosćenych kaž tež zabawny
dźěćacy widejowy přewodnik.
\n
\n\n\n
\n \n\n\n \n \n
Wabjenski film
\n
Wonkowny link k wabjens
kemu filmej na youtube.com :
\n
\n\n
\n\n
\n
\n \n
\n \n
\n \n
\n
\n \n \n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n \n \n \n
\n \n
\n\n \n\n\n\n\n \n \n \n
\n \n
\n \n <
div class='col4-2 first'> \n \n\n
\n \n \n \n \n \n \n \n
\n \n
Jutry w Serbach. Kóstku dać
\n \n \n \n \n \n
17.03.2024 – 05.05.2024
\n
Lět
uša jutrowna wustajeńca Serbskeho muzeja wěnuje so zaso nałožkam a tradici
jam Serbow wot zeleneho štwórtka hač k jutrońčce. Wosebje wabja dobyćerske
kolekcije kóždolětneho wubědźowanja wo najrjeńše serbske jutrowne jejko.<
/p>\n
Nimo toho spominamy na serbskeho spisowaćela Bena Budarja z inscen
aciju “Na křižerjach” Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła Budyšin.
\n
Pod hesłom “kóstku dać” zaběra so wuměłča Karoline Schneider z wuznamom ka
wrijowych šlinkow za serbsku křižersku tradiciju a za kultury po wšěm swěć
e.
\n
Wězo mamy tež za dźěći jutrownu zaběru přihotowanu.
K
ónc 1960-tych lět zdobychu Beatles a Rolling Stones swět\, w Pólskej znaje
še kóždy beatband Czerwone gitary. Tež we Łužicy chcychu młodźi Serbja bea
towu hudźbu činić a załožichu skupinu HERCY. K swojej hudźbje a wo swojich
wosobinskich dopomnjenkach na tehdyši čas rozprawjeja čłonojo skupiny. Za
rjadowanje poćahuje so na předstajenje Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła
„Na tamnym boku měsačka” […]
do tysaclětneho města Budyš
in! Wysoko nad Sprjewju\, tam hdźež je dźens hród Ortenburg\, běše něhdy s
ydło kmjena Milčanow. Mjeztym je wjele wody po Sprjewi běžało a Budyšin je
dwurěčne srjedźišćo Hornjeje Łužicy.
Serbski muzej je hižo z lěta 1
900 narodny muzej Hornich a Delnich Serbow w duchu załožićela Arnošta Muki
a dalšich wótčincow. Tu móžeće naše stawizny zrozumić\, kulturu dožiwjeć
a wuměłstwo wobdźiwać. Wot narodnych drastow a nałožkow přez načasne wuměł
stwo a hudźbu – wustajeńcy a zarjadowanja skića zajimawostki za kóždeho.
p>
Doporučić móžemy naše awdijowe přewodniki za dorosćenych kaž tež zaba
wny dźěćacy widejowy přewodnik.
\n
\n\n\n
\n \n\n
\n \n \n
Wabjenski film
\n
Wonkowny link k wabj
enskemu filmej na youtube.com :
Lětuša jutrowna wustajeńca Serbskeho muzeja wěnuje so zaso nałožkam a trad
icijam Serbow wot zeleneho štwórtka hač k jutrońčce. Wosebje wabja dobyćer
ske kolekcije kóždolětneho wubědźowanja wo najrjeńše serbske jutrowne jejk
o.
\n
Nimo toho spominamy na serbskeho spisowaćela Bena Budarja z ins
cenaciju “Na křižerjach” Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła Budyšin.
\n
Pod hesłom “kóstku dać” zaběra so wuměłča Karoline Schneider z wuznamom
kawrijowych šlinkow za serbsku křižersku tradiciju a za kultury po wšěm s
wěće.
\n
Wězo mamy tež za dźěći jutrownu zaběru přihotowanu.
17.03.2024 – 05.05.2024\, 10-18 hodź.: Jutry w Serbach. Kóstku dać. Lětuš
a jutrowna wustajeńca Serbskeho muzeja wěnuje so zaso nałožkam a tradicija
m Serbow wot zeleneho štwórtka hač k jutrońčce. Wosebje wabja dobyćerske k
olekcije kóždolětneho wubědźowanja wo najrjeńše serbske jutrowne jejko. Ni
mo toho spominamy na serbskeho spisowaćela Bena Budarja z inscenaciju “Na
křižerjach” Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła Budyšin. […]
Kónc 1960-tych lět zdobychu Beatles a Rolling Stones swět\, w Pólskej z
naješe kóždy beatband Czerwone gitary. Tež we Łužicy chcychu młodźi Serbja
beatowu hudźbu činić a załožichu skupinu HERCY. K swojej hudźbje a wo swo
jich wosobinskich dopomnjenkach na tehdyši čas rozprawjeja čłonojo skupiny
. Zarjadowanje poćahuje so na předstajenje Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwa
dła „Na tamnym boku měsačka” […]
\n
DTSTART;TZID=Europe/Berlin:20221214T150000
SEQUENCE:0
SUMMARY:Kofej w třoch – Kaffee um Drei: “Lausitzer Leben in Bildern. Die Fo
tografin Gudrun Kubenz”
URL:https://sorbisches-museum.de/event/kofej-w-troch-kaffee-um-drei-lausitz
er-leben-in-bildern-die-fotografin-gudrun-kubenz/?lang=wen
X-COST-TYPE:free
X-WP-IMAGES-URL:thumbnail\;https://sorbisches-museum.de/wp-content/uploads/
2022/11/Startseite_Sorbisches-Video.jpg\;900\;506\,medium\;https://sorbisc
hes-museum.de/wp-content/uploads/2022/11/Startseite_Sorbisches-Video.jpg\;
900\;506\,large\;https://sorbisches-museum.de/wp-content/uploads/2022/11/S
tartseite_Sorbisches-Video.jpg\;900\;506\,full\;https://sorbisches-museum.
de/wp-content/uploads/2022/11/Startseite_Sorbisches-Video.jpg\;900\;506
X-TAGS;LANGUAGE=wen-WEN:Fotografie\,Gudrun Kubenz
X-INSTANT-EVENT:1
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
UID:ai1ec-7821@sorbisches-museum.de
DTSTAMP:20240329T110750Z
CATEGORIES;LANGUAGE=wen-WEN:Programm\,Vortrag
CONTACT:
DESCRIPTION:
Mjezynarodny wědomostny kolokwij k žiwjenju a wum
ěłskemu tworjenju Jana Buka
\n
Serbski muzej přeprošuje pja
tk\, 24. februara wot 10 hodź. na mjezynarodny wědomostny kolokwij k žiwje
nju a tworjenju serbskeho wuměłca. Dopołdnja wobswětluja referentki a refe
renća Bukowe skutkowanje pod wšelakimi aspektami. Sćěhowacy referenća su p
rošeni: dr. Małgorzata Mieczkowska – slědźerka wo narodnych mjeńšinach w E
uropje (uniwersita Szczecin)\; prof. Piotr Pałys – stawiznar\, nawoda wotr
jada za šleske studije (Šleski institut\, Opole)\; dr. Kathleen Rosenthal
– wuměłstwowa stawiznarka\, Drježdźany\; dr. Jacek Cybis – architekt a syn
wuměłca Jana Cybisa kaž tež dr. Peter Michel – wuměłstwowy wědomostnik\,
Berlin. Popołdnju móža so wobdźěleni w rozmołwnym kole ze časowymi swědkam
i\, wuměłskimi kolegami a přećelemi Jana Buka wuměnjeć. Po tym poskićeja s
o wodźenja we wustajeńcy. Zarjadowanje wotměje so w němskej a pólskej rěči
ze simultanym přełožkom a měri so na wšitkich zajimcow.
\n\n
<
span style='color: #003366\;'>Internationales wissenschaftliches K
olloquium
\n
A
lles ist Landschaft. Der sorbische Maler Jan Buck
\n
Die Kunst war sein Leben\, denn: “Für mich
ist Kunst die innere geistige Auseinandersetzung mit der Realität”\, so Ja
n Buck (1922-2019). Buck plädierte wiederholt für eine geistige Öffnung de
r sorbischen Kunst. Mit seinem Werk verhalf er der sorbischen bildenden Ku
nst den Anschluss an die Moderne.
\n
Das Sorbische Museum lädt zum internationalen wissenschaftlichen Kol
loquium zum Leben und Schaffen des sorbischen Künstlers ein. Am Vormittag
beleuchten die Referentinnen und Referenten Bucks Wirken unter verschieden
en Aspekten. Folgende Referenten sind geladen: Dr. Małgorzata Mieczkowska
– Forscherin über nationale Minderheiten in Europa (Universität Szczecin)\
; Prof. Piotr Pałys – Historiker\, Leiter der Abteilung für schlesische St
udien (Schlesisches Institut\, Opole)\; Dr. Kathleen Rosenthal – Kunsthist
orikerin\, Dresden\; Dr. Jacek Cybis – Architekt und Sohn des Künstlers Ja
n Cybis sowie Dr. Peter Michel – Kunstwissenschaftler\, Berlin. Am Nachmit
tag können sich die Teilnehmenden in einer Gesprächsrunde mit Zeitzeugen\,
Künstlerkollegen und Freunden von Jan Buck austauschen. Danach werden Füh
rungen in der Ausstellung geboten. Die Veranstaltung findet in deutscher u
nd polnischer Sprache mit Simultanüberstzung statt und richtet sich an all
e Interessenten.
do tysaclět
neho města Budyšin! Wysoko nad Sprjewju\, tam hdźež je dźens hród Ortenbur
g\, běše něhdy sydło kmjena Milčanow. Mjeztym je wjele wody po Sprjewi běž
ało a Budyšin je dwurěčne srjedźišćo Hornjeje Łužicy.
Serbski muzej
je hižo z lěta 1900 narodny muzej Hornich a Delnich Serbow w duchu załožić
ela Arnošta Muki a dalšich wótčincow. Tu móžeće naše stawizny zrozumić\, k
ulturu dožiwjeć a wuměłstwo wobdźiwać. Wot narodnych drastow a nałožkow př
ez načasne wuměłstwo a hudźbu – wustajeńcy a zarjadowanja skića zajimawost
ki za kóždeho.
Doporučić móžemy naše awdijowe přewodniki za dorosćen
ych kaž tež zabawny dźěćacy widejowy přewodnik.
\n
\n\n\n
\n \n\n
\n \n \n
Wabjenski film
\n
Wonk
owny link k wabjenskemu filmej na youtube.com :
\n
\n\n
\n\n\n
\n \n
\n \n
\n \n
\n
\n \n \n\n \n
\n \n
\n \n
\n \n \n \n \n \n \n
\n
\n
\n
\n \n\n\n\n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n
\n
\n \n \n \n \n \n \n \n
\n \n
Jutry w Ser
bach. Kóstku dać
\n \n \n \n \n \n
17.03.2024 – 05.05.2024<
/strong>
\n
Lětuša jutrowna wustajeńca Serbskeho muzeja wěnuje so zas
o nałožkam a tradicijam Serbow wot zeleneho štwórtka hač k jutrońčce. Wose
bje wabja dobyćerske kolekcije kóždolětneho wubědźowanja wo najrjeńše serb
ske jutrowne jejko.
\n
Nimo toho spominamy na serbskeho spisowaćela B
ena Budarja z inscenaciju “Na křižerjach” Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwad
ła Budyšin.
\n
Pod hesłom “kóstku dać” zaběra so wuměłča Karoline Sch
neider z wuznamom kawrijowych šlinkow za serbsku křižersku tradiciju a za
kultury po wšěm swěće.
\n
Wězo mamy tež za dźěći jutrownu zaběru přih
otowanu.
Kónc 1960-tych lět zdobychu Beatles a Rolling Stones
swět\, w Pólskej znaješe kóždy beatband Czerwone gitary. Tež we Łužicy chc
ychu młodźi Serbja beatowu hudźbu činić a załožichu skupinu HERCY. K swoje
j hudźbje a wo swojich wosobinskich dopomnjenkach na tehdyši čas rozprawje
ja čłonojo skupiny. Zarjadowanje poćahuje so na předstajenje Němsko-Serbsk
eho ludoweho dźiwadła „Na tamnym boku měsačka” […]
Kofej w třoch – Naslědnosć a zlutniwosć něhdy a dźen
sa
\n
Rěči so wo naslědnosći w 20. lětstotku\, wosebje w po
wójnskim a NDR-skim času. K prěnjemu razej wotměwa so “Kofej w třoch” w ko
operaciji z přetrjebowarskej centralu (Verbraucherzentrale)\, kotraž po ty
m wo móžnosćach naslědneho žiwjenja w dźensnišim času informuje.
\n
r
eferentki: Ilona Bierlingowa\, Daniela Heckowa\, Annegeret Winde
\n\n
Kaffee um Drei “Nachhaltigke
it und Sparsamkeit im Alltag früher und heute”
\n
In angenehmer Runde\, bei Kaffee und Kuchen\,
sprechen die Mitarbeiterinnen des Museums über Nachhaltigkeit in der Verga
ngenheit. Im Mittelpunkt stehen Lebensweisen des 20. Jahrhunderts\, vor al
lem die Nachkriegsjahre und die DDR-Zeit. Die Veranstaltung findet zudem e
rstmals in Zusammenarbeit mit der Verbraucherzentrale der Beratungsstelle
Bautzen statt\, welche im Anschluss über die Möglichkeiten nachhaltigen Le
bens im Bezug auf Energiespartipps für zu Hause in der heutigen Zeit infor
miert.
\n \n \n \n \n <
div class='col-full first tb-column'>\n \n \n\n
\n \n \n \n
\n\n \n
\n \n \n\n \n \n
\n
\n \n
\n \n
\n \n \n \n \n
\n
\n
\n\n
\n\n\n\n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n\n
\n \n \n <
h3>Wutrobnje witajće k nam\,
do t
ysaclětneho města Budyšin! Wysoko nad Sprjewju\, tam hdźež je dźens hród O
rtenburg\, běše něhdy sydło kmjena Milčanow. Mjeztym je wjele wody po Sprj
ewi běžało a Budyšin je dwurěčne srjedźišćo Hornjeje Łužicy.
Serbski
muzej je hižo z lěta 1900 narodny muzej Hornich a Delnich Serbow w duchu
załožićela Arnošta Muki a dalšich wótčincow. Tu móžeće naše stawizny zrozu
mić\, kulturu dožiwjeć a wuměłstwo wobdźiwać. Wot narodnych drastow a nało
žkow přez načasne wuměłstwo a hudźbu – wustajeńcy a zarjadowanja skića zaj
imawostki za kóždeho.
Doporučić móžemy naše awdijowe přewodniki za d
orosćenych kaž tež zabawny dźěćacy widejowy přewodnik.
\n
\n\n\n
\n
\n\n
\n \n \n
Wabjenski film
\n
Wonkowny link k wabjenskemu filmej na youtube.com :
\n
\n\n
\n
\n\n
\n \n
\n \n
\n \n
\n
\n
\n \n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n \n \n \n
\n
\n
\n\n \n
\n\n\n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n\n
\n \n \n \n \n \n \n \n
\n \n
J
utry w Serbach. Kóstku dać
\n \n \n \n \n \n
17.03.2024 – 0
5.05.2024
\n
Lětuša jutrowna wustajeńca Serbskeho muzeja wěn
uje so zaso nałožkam a tradicijam Serbow wot zeleneho štwórtka hač k jutro
ńčce. Wosebje wabja dobyćerske kolekcije kóždolětneho wubědźowanja wo najr
jeńše serbske jutrowne jejko.
\n
Nimo toho spominamy na serbskeho spi
sowaćela Bena Budarja z inscenaciju “Na křižerjach” Němsko-Serbskeho ludow
eho dźiwadła Budyšin.
\n
Pod hesłom “kóstku dać” zaběra so wuměłča Ka
roline Schneider z wuznamom kawrijowych šlinkow za serbsku křižersku tradi
ciju a za kultury po wšěm swěće.
\n
Wězo mamy tež za dźěći jutrownu z
aběru přihotowanu.
Kónc 1960-tych lět zdobychu Beatles a Rolli
ng Stones swět\, w Pólskej znaješe kóždy beatband Czerwone gitary. Tež we
Łužicy chcychu młodźi Serbja beatowu hudźbu činić a załožichu skupinu HERC
Y. K swojej hudźbje a wo swojich wosobinskich dopomnjenkach na tehdyši čas
rozprawjeja čłonojo skupiny. Zarjadowanje poćahuje so na předstajenje Něm
sko-Serbskeho ludoweho dźiwadła „Na tamnym boku měsačka” […]
\n\n \n
<
a href='https://sorbisches-museum.de/27-03-2024-15-hodz-kofej-w-troch-herc
y/?lang=wen' title='' class='more-link'>→
\n \n\n \n
\n\n \n
\n \n \n\n\n\n
\n\n
\n \n
\n \n <
/div>
\n \n
\n
\n \n
\n\n \n \n \n
\n \n
\n
\n
\n \n \n
\n\n
\n
\n
\n\n \n\n\n\n \n \n \n
\n \n \n\n
\n \n \n \n
\n
\n \n
\n \n \n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n \n \n \n
\n
\n
\n\n \n\n\n\n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n\n
\n \n \n
Wutrobnje witajće k nam\,
do tysaclětneho města Budyšin! Wysoko nad
Sprjewju\, tam hdźež je dźens hród Ortenburg\, běše něhdy sydło kmjena Mi
lčanow. Mjeztym je wjele wody po Sprjewi běžało a Budyšin je dwurěčne srje
dźišćo Hornjeje Łužicy.
Serbski muzej je hižo z lěta 1900 narodny mu
zej Hornich a Delnich Serbow w duchu załožićela Arnošta Muki a dalšich wót
čincow. Tu móžeće naše stawizny zrozumić\, kulturu dožiwjeć a wuměłstwo wo
bdźiwać. Wot narodnych drastow a nałožkow přez načasne wuměłstwo a hudźbu
– wustajeńcy a zarjadowanja skića zajimawostki za kóždeho.
Doporučić
móžemy naše awdijowe přewodniki za dorosćenych kaž tež zabawny dźěćacy wi
dejowy přewodnik.
\n
\n
\n\n
\n \n\n
\n \n \n
Wabjenski film
\n
Wonkowny link k wabjenskemu filme
j na youtube.com :
\n
\n\n
\n\n\n
div>
\n \n
\n \n
\n \n
\n
\n \n \n\n \n \n \n
\n \n
\n \n \n
\n \n
\n
\n
\n\n \n\n\n\n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n\n
\n \n \n \n \n \n \n \n
\n \n
Jutry w Serbach. Kóstku dać
\n \n \n
\n \n \n
17.03.2024 – 05.05.2024
\n
Lětuša jutro
wna wustajeńca Serbskeho muzeja wěnuje so zaso nałožkam a tradicijam Serbo
w wot zeleneho štwórtka hač k jutrońčce. Wosebje wabja dobyćerske kolekcij
e kóždolětneho wubědźowanja wo najrjeńše serbske jutrowne jejko.
\n
N
imo toho spominamy na serbskeho spisowaćela Bena Budarja z inscenaciju “Na
křižerjach” Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła Budyšin.
\n
Pod hesło
m “kóstku dać” zaběra so wuměłča Karoline Schneider z wuznamom kawrijowych
šlinkow za serbsku křižersku tradiciju a za kultury po wšěm swěće.
Kónc 196
0-tych lět zdobychu Beatles a Rolling Stones swět\, w Pólskej znaješe kóžd
y beatband Czerwone gitary. Tež we Łužicy chcychu młodźi Serbja beatowu hu
dźbu činić a załožichu skupinu HERCY. K swojej hudźbje a wo swojich wosobi
nskich dopomnjenkach na tehdyši čas rozprawjeja čłonojo skupiny. Zarjadowa
nje poćahuje so na předstajenje Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła „Na tam
nym boku měsačka” […]
\n
\n<
div class='themify_builder_sub_row clearfix gutter-default sub_row_3-0-3'>
\n \n
\n \n
\n \n
\n
\n \n \n\n \n \n \n
\n \n <
/div>\n \n
\n \n \n
\n
DTSTART;TZID=Europe/Berlin:20230607T190000
SEQUENCE:0
SUMMARY:Přednošk a film – Vortrag und Film
URL:https://sorbisches-museum.de/event/prednosk-a-film-vortrag-und-film/?la
ng=wen
X-COST-TYPE:free
X-WP-IMAGES-URL:thumbnail\;https://sorbisches-museum.de/wp-content/uploads/
2022/11/Startseite_Sorbisches-Video.jpg\;900\;506\,medium\;https://sorbisc
hes-museum.de/wp-content/uploads/2022/11/Startseite_Sorbisches-Video.jpg\;
900\;506\,large\;https://sorbisches-museum.de/wp-content/uploads/2022/11/S
tartseite_Sorbisches-Video.jpg\;900\;506\,full\;https://sorbisches-museum.
de/wp-content/uploads/2022/11/Startseite_Sorbisches-Video.jpg\;900\;506
X-INSTANT-EVENT:1
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
UID:ai1ec-7953@sorbisches-museum.de
DTSTAMP:20240329T110751Z
CATEGORIES;LANGUAGE=wen-WEN:Vortrag
CONTACT:
DESCRIPTION:
Kofej w třoch “Sušić\
, naselić\, zawarić. Składowanje w burskim hospodarstwje.” \, pře
dnošk: Andrea Pawlikowa
\n
16 hodź.: Přednošk wo zež
iwjenju\, referantka: Silvia Melde
\n\n
16 h: Vortrag zur Ernährung\, Silvia Melde\, Zert
ifizierte Ernährungsberaterin VDOE\, Fachberaterin für Ernährung und Leben
smittel
\n
17 h: Vortragswiederholung zum “Kaffee um Drei” in deutscher Sprache “Räucher
n\, Pöckeln\, Einwecken. Vorratshaltung in der Bauernwirtschaft”\, Vortrag
: Andrea Paulik
do tysaclětneho města Budyšin! Wysoko nad Sprjewju\, tam hdźež je dźe
ns hród Ortenburg\, běše něhdy sydło kmjena Milčanow. Mjeztym je wjele wod
y po Sprjewi běžało a Budyšin je dwurěčne srjedźišćo Hornjeje Łužicy.
<
p>Serbski muzej je hižo z lěta 1900 narodny muzej Hornich a Delnich Serbow
w duchu załožićela Arnošta Muki a dalšich wótčincow. Tu móžeće naše stawi
zny zrozumić\, kulturu dožiwjeć a wuměłstwo wobdźiwać. Wot narodnych drast
ow a nałožkow přez načasne wuměłstwo a hudźbu – wustajeńcy a zarjadowanja
skića zajimawostki za kóždeho.
Doporučić móžemy naše awdijowe přewod
niki za dorosćenych kaž tež zabawny dźěćacy widejowy přewodnik.
\n
\n\n\n
\n \n\n
\n \n \n
Wabjenski fi
lm
\n
Wonkowny link k wabjenskemu filmej na youtube.com :
\n
\n\n <
/div>\n\n\n
\n \n
\n \n
\n \n
\n
\n \n \n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n \n \n \n
\n
\n
\n\n \n\n\n\n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n\n
\n \n \n \n \n \n \n \n
\n \n
Jutry w Serbach. Kóstku dać
\n \n \n \n \n \n
17.03.202
4 – 05.05.2024
\n
Lětuša jutrowna wustajeńca Serbskeho muze
ja wěnuje so zaso nałožkam a tradicijam Serbow wot zeleneho štwórtka hač k
jutrońčce. Wosebje wabja dobyćerske kolekcije kóždolětneho wubědźowanja w
o najrjeńše serbske jutrowne jejko.
\n
Nimo toho spominamy na serbske
ho spisowaćela Bena Budarja z inscenaciju “Na křižerjach” Němsko-Serbskeho
ludoweho dźiwadła Budyšin.
\n
Pod hesłom “kóstku dać” zaběra so wumě
łča Karoline Schneider z wuznamom kawrijowych šlinkow za serbsku křižersku
tradiciju a za kultury po wšěm swěće.
\n
Wězo mamy tež za dźěći jutr
ownu zaběru přihotowanu.
Kónc 1960-tych lět zdobychu Beatles a
Rolling Stones swět\, w Pólskej znaješe kóždy beatband Czerwone gitary. T
ež we Łužicy chcychu młodźi Serbja beatowu hudźbu činić a załožichu skupin
u HERCY. K swojej hudźbje a wo swojich wosobinskich dopomnjenkach na tehdy
ši čas rozprawjeja čłonojo skupiny. Zarjadowanje poćahuje so na předstajen
je Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła „Na tamnym boku měsačka” […]
\n
DTSTART;TZID=Europe/Berlin:20230614T150000
DTEND;TZID=Europe/Berlin:20230614T170000
SEQUENCE:0
SUMMARY:Kofej w třoch – Kaffee um Drei
URL:https://sorbisches-museum.de/event/kofej-w-troch-kaffee-um-drei-15/?lan
g=wen
X-COST-TYPE:free
X-WP-IMAGES-URL:thumbnail\;https://sorbisches-museum.de/wp-content/uploads/
2022/05/Kofej-w-troch-pikto-150x150.jpg\;150\;150\;1\,medium\;https://sorb
isches-museum.de/wp-content/uploads/2022/05/Kofej-w-troch-pikto-300x71.jpg
\;300\;71\;1\,large\;https://sorbisches-museum.de/wp-content/uploads/2022/
05/Kofej-w-troch-pikto.jpg\;859\;203\;
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
UID:ai1ec-7981@sorbisches-museum.de
DTSTAMP:20240329T110751Z
CATEGORIES;LANGUAGE=wen-WEN:Buchpräsentation\,Vortrag
CONTACT:
DESCRIPTION:
Knižna premjera “Maria Grollmuß 1896-1944” z dr. Bir
git Sack\, zhromadne zarjadownje: Serbski muzej\, Serbski institut\, Wopom
nišćo Budyšin\, srjedu\, 30.8.2023\, 19. hodź. w Serbskim muzeju na Budysk
im hrodźe 3
\n
Awtorka Birgit Sack předstaji w rozmołwje z m
oderatorku Jessicu Bock swoju nowu knihu z nakładnistwa Wallstein wo Marij
i Grólmusec. Na zakładźe wobšěrnych rešeršow so žiwjenski puć\, přesćěhanj
e a dźensniša “symbolika” angažowaneje žurnalistki kritisce předstaja.
\n
Birgit Sack je historikarka a nawjeduje wopomnišćo Mnichowske naměsto
Drježdźany w załožbje Sakske wopomnišća. K slědźerskim ćežišćam liča spje
ćowanje a justicielne přesćěhowanje w nacionalsocializmje\, stawizny žonow
\, róla splahow a politiski katolicizm we Weimarskej republice. Moderatork
a dr. Jessica Bock studowaše srjedźne a nowše stawizny na Lipšćanskej uniw
ersiće.
\n
Zhromadne zarjadowanje załožby Sakske wopomnišća / Wopomni
šćo Budyšin\, Serbskeho muzeja a Serbskeho instituta započina so we 18 hod
ź. z wodźenjom po wosebitej wustajeńcy „Čej‘ da sy?“. Zastup je darmotny.<
/p>\n
\n\n
Buchpräse
ntation „Maria Grollmuß 1896-1944“ mit Dr. Birgit Sack\, dem Sorbischen In
stitut und der Gedenkstätte Bautzen\, am Mittwoch\, den
30.8.2023\, 19 Uhr im Sorbischen Museum\, Bautzen\, Ortenburg 3<
/span>
\n
\n
Die Autorin Birgit Sack stellt im Gespräch mit Mo
deratorin Jessica Bock ihr neues Buch vom Wallstein Verlag über Maria Grol
lmuß vor. Auf der Grundlage umfangreicher Recherchen werden der Lebens- un
d Leidensweg und die heutige “Symbolfigur” der engagierten Journalistin kr
itisch dargestellt.
\n
Birgit Sack ist Historikerin und leitet die Ge
denkstätte Münchner Platz Dresden in der Stiftung Sächsische Gedenkstätten. Zu ihren Forschungsschwerpunkten
zählen Widerstand und justizielle Verfolgung im Nationalsozialismus\, Frau
en- und Geschlechtergeschichte und der politische Katholizismus in der Wei
marer Republik. Die Moderatorin Dr. Jessica Bock studierte Mittlere und Ne
uere Geschichte an der Universität Leipzig.
\n
Die gemeinsame Veranst
altung der Stiftung Sächsische Gedenkstätten/Gedenkstätte Bautzen\, des So
rbischen Museums und des Sorbischen Instituts beginnt um 18 Uhr mit einer
Führung durch die Sonderausstellung „Čej‘ da sy? Wurzeln im Wandel.“ Eintr
itt ist kostenlos.
do tysaclětneho města Budyšin! Wysoko nad Sprjewju\, tam hdźež j
e dźens hród Ortenburg\, běše něhdy sydło kmjena Milčanow. Mjeztym je wjel
e wody po Sprjewi běžało a Budyšin je dwurěčne srjedźišćo Hornjeje Łužicy.
Serbski muzej je hižo z lěta 1900 narodny muzej Hornich a Delnich S
erbow w duchu załožićela Arnošta Muki a dalšich wótčincow. Tu móžeće naše
stawizny zrozumić\, kulturu dožiwjeć a wuměłstwo wobdźiwać. Wot narodnych
drastow a nałožkow přez načasne wuměłstwo a hudźbu – wustajeńcy a zarjadow
anja skića zajimawostki za kóždeho.
Doporučić móžemy naše awdijowe p
řewodniki za dorosćenych kaž tež zabawny dźěćacy widejowy přewodnik.
\n
\n\n\n
\n \n\n
\n \n \n
Wabjens
ki film
\n
Wonkowny link k wabjenskemu filmej na youtube.com :
Lětuša jutrowna wustajeńca Serbskeho
muzeja wěnuje so zaso nałožkam a tradicijam Serbow wot zeleneho štwórtka h
ač k jutrońčce. Wosebje wabja dobyćerske kolekcije kóždolětneho wubědźowan
ja wo najrjeńše serbske jutrowne jejko.
\n
Nimo toho spominamy na ser
bskeho spisowaćela Bena Budarja z inscenaciju “Na křižerjach” Němsko-Serbs
keho ludoweho dźiwadła Budyšin.
\n
Pod hesłom “kóstku dać” zaběra so
wuměłča Karoline Schneider z wuznamom kawrijowych šlinkow za serbsku křiže
rsku tradiciju a za kultury po wšěm swěće.
\n
Wězo mamy tež za dźěći
jutrownu zaběru přihotowanu.
Kónc 1960-tych lět zdobychu Beatles
a Rolling Stones swět\, w Pólskej znaješe kóždy beatband Czerwone gitary.
Tež we Łužicy chcychu młodźi Serbja beatowu hudźbu činić a załožichu skup
inu HERCY. K swojej hudźbje a wo swojich wosobinskich dopomnjenkach na teh
dyši čas rozprawjeja čłonojo skupiny. Zarjadowanje poćahuje so na předstaj
enje Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła „Na tamnym boku měsačka” […]
15 ho
dź. přednošk “Wosebitostki ze zběrkow Serbskeho muzeja”\, referen
tka: Rebecca Wöppelowa
\n
Předstajeja so wosebite eksponaty a kuriozi
ty ze zběrkow. Dale budźe něhdyši direktor Arnošt Kowar (1961 – 1980) skła
dnostnje 100. posmjertnych narodnin počesćeny.
\n
16 hodź. přednošk Přetrjebowarskeje centrale (Verbraucherzentrale)\, wotnožk
a Budyšin z temu „Kedźbu wobšudnik!“ Rěči so wo zjebanju při nakupje pječa
drohotnych knihow
\n
17 hodź. wospjetowanje přednoš
ka Serbskeho muzeja w němskej rěči
\n\n
Kaffee um Drei
\n
15 Uhr Vortrag “Raritäten aus den Sammlungen
des Sorbischen Museums\, in sorbischer Sprache\, Referantin: Rebecca Wöppe
l
\n
Es werden besondere Museum
sschätze und Kuriositäten aus den Sammlungen vorgestellt. Weiter wird der
ehemalige Direktor Arnošt Kowar / Ernst Schmidt (1961–1980) anlässlich sei
nes 100. Geburtstages gewürdigt.
\n
16 Uhr Achtung Betrüger! Die Verbraucherzentrale sp
richt über die Abzocke angeblich wertvoller Bücher. Referentinnen sind Katrin Pötschke (Finanz- und Rechtsbera
terin der Verbraucherzentrale Sachsen- Beratungsstelle Bautzen) und Steffi
Meißner (Leiterin Beratungsstelle Bautzen der Verbraucherzentrale Sachsen
)
\n
17 Uhr Vo
rtragswiederholung des Sorbischen Museums in deutscher Sprache
Wonkowny link k
wabjenskemu filmej na youtube.com :
\n
\n\n
\n\n \n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n \n \n \n
\n
\n
\n\n \n\n\n\n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n\n
\n \n \n
\n \n \n \n \n
\n \n
Jutry w Serbach. Kóst
ku dać
\n \n \n \n \n \n
17.03.2024 – 05.05.2024
p>\n
Lětuša jutrowna wustajeńca Serbskeho muzeja wěnuje so zaso nałožkam
a tradicijam Serbow wot zeleneho štwórtka hač k jutrońčce. Wosebje wabja
dobyćerske kolekcije kóždolětneho wubědźowanja wo najrjeńše serbske jutrow
ne jejko.
\n
Nimo toho spominamy na serbskeho spisowaćela Bena Budarj
a z inscenaciju “Na křižerjach” Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła Budyšin
.
\n
Pod hesłom “kóstku dać” zaběra so wuměłča Karoline Schneider z w
uznamom kawrijowych šlinkow za serbsku křižersku tradiciju a za kultury po
wšěm swěće.
Kónc 1960-tych lět zdobychu Beatles a Rolling Stones swět\, w
Pólskej znaješe kóždy beatband Czerwone gitary. Tež we Łužicy chcychu młod
źi Serbja beatowu hudźbu činić a załožichu skupinu HERCY. K swojej hudźbje
a wo swojich wosobinskich dopomnjenkach na tehdyši čas rozprawjeja čłonoj
o skupiny. Zarjadowanje poćahuje so na předstajenje Němsko-Serbskeho ludow
eho dźiwadła „Na tamnym boku měsačka” […]
\n
DTSTART;TZID=Europe/Berlin:20230913T150000
SEQUENCE:0
SUMMARY:Kofej w třoch / Kaffee um Drei
URL:https://sorbisches-museum.de/event/8143/?lang=wen
X-COST-TYPE:free
X-WP-IMAGES-URL:thumbnail\;https://sorbisches-museum.de/wp-content/uploads/
2022/11/Startseite_Sorbisches-Video.jpg\;900\;506\,medium\;https://sorbisc
hes-museum.de/wp-content/uploads/2022/11/Startseite_Sorbisches-Video.jpg\;
900\;506\,large\;https://sorbisches-museum.de/wp-content/uploads/2022/11/S
tartseite_Sorbisches-Video.jpg\;900\;506\,full\;https://sorbisches-museum.
de/wp-content/uploads/2022/11/Startseite_Sorbisches-Video.jpg\;900\;506
X-INSTANT-EVENT:1
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
UID:ai1ec-8169@sorbisches-museum.de
DTSTAMP:20240329T110751Z
CATEGORIES;LANGUAGE=wen-WEN:Vortrag
CONTACT:
DESCRIPTION:
Der romantische Maler CARL BLECHEN feiert 225. Geburtstag (1
798 Cottbus – 1840 Berlin).
\n
Schon der Maler Max Liebermann erkannt
e das Genie des Romantikers Carl Blechen. Anhand ausgewählter Kunstwerke u
.a. aus den Berliner Sammlungen und von Carl-Blechen-Werken in Cottbus ste
llt der Buchautor und Kunsthistoriker Rocco Thiede das Leben und Werk des
romantischen Malers vor. \nBlechens Mutter war Wendin und ihre Famili
e stammt aus der Niederlausitz. Der Vater\, katholisch\, kam aus Regensbur
g. Spielt die familiäre Herkunft des Künstlers für seinen Werdegang eine R
olle? Im Vortrag wird auch besonders Blechens Italienreise 1828/29 gewürdi
gt. Sie markiert seinen künstlerischen Durchbruch sowie den Höhepunkt sein
es Schaffens. Zudem erwartet die BesucherInnen Bezüge zu einigen früh- sow
ie spätromantischen Gemälden\, die in der Gemäldegalerie des Museums Bautz
en zu finden sind.
\n
Diese Veranstaltung findet in Kooperation mit d
em Sorbischen Museum/ Serbski muzej statt.
\n
Eintritt: 7 €\; ermäßig
t: 2 €
\n
Der gebürtige Cottbusser Rocco Thiede studierte Kunstgeschi
chte und Archäologie in Leipzig\, Berlin und Rom. Die Italienreise 1828/29
von Carl Blechen war Thema seiner wissenschaftlichen Abschlussarbeit an d
er Universität. Thiede arbeitete später als Redakteur für DIE WELT\, bei S
AT.1 und für Bertelsmann in Güterloh. Der Publizist ist Herausgeber und Au
tor von mittlerweile 12 Sachbüchern\, die sich sozialpolitischen Themen un
d Themen aus Religion und Gesellschaft widmen. Seine Bücher wurden im Herd
er-Verlag der Bundeszentrale für politische Bildung\, im St. Benno-Verlag\
, bei Hentrich & Hentrich sowie im Aufbau-Verlag publiziert.
do tysaclětneho města Budyšin! Wysoko nad S
prjewju\, tam hdźež je dźens hród Ortenburg\, běše něhdy sydło kmjena Milč
anow. Mjeztym je wjele wody po Sprjewi běžało a Budyšin je dwurěčne srjedź
išćo Hornjeje Łužicy.
Serbski muzej je hižo z lěta 1900 narodny muze
j Hornich a Delnich Serbow w duchu załožićela Arnošta Muki a dalšich wótči
ncow. Tu móžeće naše stawizny zrozumić\, kulturu dožiwjeć a wuměłstwo wobd
źiwać. Wot narodnych drastow a nałožkow přez načasne wuměłstwo a hudźbu –
wustajeńcy a zarjadowanja skića zajimawostki za kóždeho.
Doporučić m
óžemy naše awdijowe přewodniki za dorosćenych kaž tež zabawny dźěćacy wide
jowy přewodnik.
\n
\n\n
\n
\n \n\n
\n \n \n
Wabjenski film
\n
Wonkowny link k wabjenskemu filmej
na youtube.com :
\n
\n\n
\n\n\n
\n \n
\n \n
\n \n
div>
\n
\n \n \n\n \n \n \n
\n
\n
\n \n
\n \n \n \n <
!-- module_row -->\n
\n
\n
\n\n \n\n\n\n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n\n
\n \n \n \n \n \n \n \n
\n \n
Jutry w Serbach. Kóstku dać
\n \n \n
\n \n \n
17.03.2024 – 05.05.2024
\n
Lětuša jutrown
a wustajeńca Serbskeho muzeja wěnuje so zaso nałožkam a tradicijam Serbow
wot zeleneho štwórtka hač k jutrońčce. Wosebje wabja dobyćerske kolekcije
kóždolětneho wubědźowanja wo najrjeńše serbske jutrowne jejko.
\n
Nim
o toho spominamy na serbskeho spisowaćela Bena Budarja z inscenaciju “Na k
řižerjach” Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła Budyšin.
\n
Pod hesłom
“kóstku dać” zaběra so wuměłča Karoline Schneider z wuznamom kawrijowych š
linkow za serbsku křižersku tradiciju a za kultury po wšěm swěće.
\n
Wězo mamy tež za dźěći jutrownu zaběru přihotowanu.
\n \n \n \n
\n \n \n \n \n \n \n
\n\n
\n
\n\n \n
\n \n
\n
\n
\n \n \n
\n
\n
\n
\n \n \n
\n
ul>\n \n\n
\n
\n\n
\n \n
\n \n
\n \n
\n \n
\n \n
div>
\n
\n \n \n\n \n \n \n
\n
\n
\n \n
\n \n \n \n <
!-- module_row -->\n
\n
\n
\n\n \n\n\n\n\n\n\n \n \n 17\n\n
\n \n\n
\n \n
\n\n
\n\n\n
\n
\n \n
\n\n \n
17.03.2024 – 05
.05.2024\, 10-18 hodź.: Jutry w Serbach. Kóstku dać. Lětuša jutrowna wusta
jeńca Serbskeho muzeja wěnuje so zaso nałožkam a tradicijam Serbow wot zel
eneho štwórtka hač k jutrońčce. Wosebje wabja dobyćerske kolekcije kóždolě
tneho wubědźowanja wo najrjeńše serbske jutrowne jejko. Nimo toho spominam
y na serbskeho spisowaćela Bena Budarja z inscenaciju “Na křižerjach” Něms
ko-Serbskeho ludoweho dźiwadła Budyšin. […]
Kónc 1960-tyc
h lět zdobychu Beatles a Rolling Stones swět\, w Pólskej znaješe kóždy bea
tband Czerwone gitary. Tež we Łužicy chcychu młodźi Serbja beatowu hudźbu
činić a załožichu skupinu HERCY. K swojej hudźbje a wo swojich wosobinskic
h dopomnjenkach na tehdyši čas rozprawjeja čłonojo skupiny. Zarjadowanje p
oćahuje so na předstajenje Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła „Na tamnym b
oku měsačka” […]
„Mi
t Bildern meine Ordnung im Chaos der Welt schaffen.“ zarjadowanje fotoweho
archiwa Němskeje fototheki
\n
rozmołwne koło z dr. Jensom Bove\, naw
odu Němskeje fototheki\, dr. Agnes Matthias\, kuratorku Archiwa fotografow
\, a Jürgenom Maćijom wo jeho fotografiskim tworjenju kaž tež wo profilu a
nadawku Němskeje fototheki a Archiwa fotografow
\n
zarjadowanje w ně
mskej rěči
\n\n
19 Uhr:<
/strong> „FOTOTHEK.spotlight #5. „Mit Bildern meine Ordnung im Chaos der W
elt schaffen.“ Veranstaltung der Deutschen Fotothek
\n
Gesprächsrunde mit Dr. Jens Bove\, Leiter Deutsche
Fotothek\, Dr. Agnes Matthias\, Kuratorin Archiv der Fotografen\, und Jür
gen Matschie über sein fotografisches Werk sowie über Profil und Aufgaben
der Deutschen Fotothek und des dortigen Archives der Fotografen
do tysaclětneho
města Budyšin! Wysoko nad Sprjewju\, tam hdźež je dźens hród Ortenburg\,
běše něhdy sydło kmjena Milčanow. Mjeztym je wjele wody po Sprjewi běžało
a Budyšin je dwurěčne srjedźišćo Hornjeje Łužicy.
Serbski muzej je h
ižo z lěta 1900 narodny muzej Hornich a Delnich Serbow w duchu załožićela
Arnošta Muki a dalšich wótčincow. Tu móžeće naše stawizny zrozumić\, kultu
ru dožiwjeć a wuměłstwo wobdźiwać. Wot narodnych drastow a nałožkow přez n
ačasne wuměłstwo a hudźbu – wustajeńcy a zarjadowanja skića zajimawostki z
a kóždeho.
Doporučić móžemy naše awdijowe přewodniki za dorosćenych
kaž tež zabawny dźěćacy widejowy přewodnik.
\n
\n<
!-- /module text -->\n\n
\n \n\n
\n \n \n
Wabjenski film
\n
Wonkowny
link k wabjenskemu filmej na youtube.com :
\n
\n\n
\n\n\n
\n \n
\n \n
\n \n
\n
\n \n \n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n
\n \n \n \n
\n
\n
\n\n \n
\n\n\n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n\n
\n \n \n \n \n
\n \n \n
\n \n
Jutry w Serbach
. Kóstku dać
\n \n \n \n \n \n
17.03.2024 – 05.05.2024
\n
Lětuša jutrowna wustajeńca Serbskeho muzeja wěnuje so zaso na
łožkam a tradicijam Serbow wot zeleneho štwórtka hač k jutrońčce. Wosebje
wabja dobyćerske kolekcije kóždolětneho wubědźowanja wo najrjeńše serbske
jutrowne jejko.
\n
Nimo toho spominamy na serbskeho spisowaćela Bena
Budarja z inscenaciju “Na křižerjach” Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła B
udyšin.
\n
Pod hesłom “kóstku dać” zaběra so wuměłča Karoline Schneid
er z wuznamom kawrijowych šlinkow za serbsku křižersku tradiciju a za kult
ury po wšěm swěće.
\n
Wězo mamy tež za dźěći jutrownu zaběru přihotow
anu.
“’Stupju so k tomu a praju sej: Sym nětko tu. Moja l
egitimacija je fotowy aparat’ – Sektor foto a film w Domje za serbske ludo
we wuměłstwo”
\n
\n
dr. Theresa Jacobsowa a dr. Ines Kel
lerowa\, Serbski institut\, přednošk w němskej rěči
\n
slědowaca di
skusija w serbskej a němskej rěči
\n
\n\n
„’Ich stelle mich dazu und sage mir: Ich bin jetzt
hier. Meine Legitimation ist der Fotoapparat.’ – Der Sektor Foto und Film
am Haus für sorbische Volkskunst.“
\n
\n
Dr. Theresa Jacobs und Dr. Ines Keller\, Sorbisches
Institut\, Vortrag in deutscher Sprache
\n
anschließende Diskussion in sorbischer und deutscher Sprach
e
d
o tysaclětneho města Budyšin! Wysoko nad Sprjewju\, tam hdźež je dźens hró
d Ortenburg\, běše něhdy sydło kmjena Milčanow. Mjeztym je wjele wody po S
prjewi běžało a Budyšin je dwurěčne srjedźišćo Hornjeje Łužicy.
Serb
ski muzej je hižo z lěta 1900 narodny muzej Hornich a Delnich Serbow w duc
hu załožićela Arnošta Muki a dalšich wótčincow. Tu móžeće naše stawizny zr
ozumić\, kulturu dožiwjeć a wuměłstwo wobdźiwać. Wot narodnych drastow a n
ałožkow přez načasne wuměłstwo a hudźbu – wustajeńcy a zarjadowanja skića
zajimawostki za kóždeho.
Doporučić móžemy naše awdijowe přewodniki z
a dorosćenych kaž tež zabawny dźěćacy widejowy přewodnik.
<
/p>\n
\n\n\n
\n \n\n
\n \n \n
Wabjenski film
\n
Wonkowny link k wabjenskemu filmej na youtube.com :
\n
\n\n
\n\n\n
\n \n
\n \n
\n \n
\n
\n \n
\n \n
\n \n \n \n \n
\n
\n
\n\n \n
\n\n\n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n\n
\n \n \n \n \n \n \n \n
\n \n
J
utry w Serbach. Kóstku dać
\n \n \n \n \n \n
17.03.2024 – 0
5.05.2024
\n
Lětuša jutrowna wustajeńca Serbskeho muzeja wěn
uje so zaso nałožkam a tradicijam Serbow wot zeleneho štwórtka hač k jutro
ńčce. Wosebje wabja dobyćerske kolekcije kóždolětneho wubědźowanja wo najr
jeńše serbske jutrowne jejko.
\n
Nimo toho spominamy na serbskeho spi
sowaćela Bena Budarja z inscenaciju “Na křižerjach” Němsko-Serbskeho ludow
eho dźiwadła Budyšin.
\n
Pod hesłom “kóstku dać” zaběra so wuměłča Ka
roline Schneider z wuznamom kawrijowych šlinkow za serbsku křižersku tradi
ciju a za kultury po wšěm swěće.
\n
Wězo mamy tež za dźěći jutrownu z
aběru přihotowanu.
Kónc 1960-tych lět zdobychu Beatles a Rolli
ng Stones swět\, w Pólskej znaješe kóždy beatband Czerwone gitary. Tež we
Łužicy chcychu młodźi Serbja beatowu hudźbu činić a załožichu skupinu HERC
Y. K swojej hudźbje a wo swojich wosobinskich dopomnjenkach na tehdyši čas
rozprawjeja čłonojo skupiny. Zarjadowanje poćahuje so na předstajenje Něm
sko-Serbskeho ludoweho dźiwadła „Na tamnym boku měsačka” […]
\n\n \n
<
a href='https://sorbisches-museum.de/27-03-2024-15-hodz-kofej-w-troch-herc
y/?lang=wen' title='' class='more-link'>→
do tysaclětneho města Budyšin! Wysoko nad Sprjewju\, tam hdźe
ž je dźens hród Ortenburg\, běše něhdy sydło kmjena Milčanow. Mjeztym je w
jele wody po Sprjewi běžało a Budyšin je dwurěčne srjedźišćo Hornjeje Łuži
cy.
Serbski muzej je hižo z lěta 1900 narodny muzej Hornich a Delnic
h Serbow w duchu załožićela Arnošta Muki a dalšich wótčincow. Tu móžeće na
še stawizny zrozumić\, kulturu dožiwjeć a wuměłstwo wobdźiwać. Wot narodny
ch drastow a nałožkow přez načasne wuměłstwo a hudźbu – wustajeńcy a zarja
dowanja skića zajimawostki za kóždeho.
Doporučić móžemy naše awdijow
e přewodniki za dorosćenych kaž tež zabawny dźěćacy widejowy přewodnik.
\n
\n\n\n
\n \n\n
\n \n \n
Wabj
enski film
\n
Wonkowny link k wabjenskemu filmej na youtube.com :
\n
<
/p>\n\n
\n\n\n
\n \n
\n \n
\n \n
\n
\n \n \n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n \n \n
\n
\n
\n
\n\n \n\n\n .module_row_2 Style -->\n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n<
!-- module highlight -->\n
\n \n \n \n \n \n \n \n
\n \n
Jutry w Serbach. Kóstku dać
\n \n \n \n \n \n
1
7.03.2024 – 05.05.2024
\n
Lětuša jutrowna wustajeńca Serbsk
eho muzeja wěnuje so zaso nałožkam a tradicijam Serbow wot zeleneho štwórt
ka hač k jutrońčce. Wosebje wabja dobyćerske kolekcije kóždolětneho wubědź
owanja wo najrjeńše serbske jutrowne jejko.
\n
Nimo toho spominamy na
serbskeho spisowaćela Bena Budarja z inscenaciju “Na křižerjach” Němsko-S
erbskeho ludoweho dźiwadła Budyšin.
\n
Pod hesłom “kóstku dać” zaběra
so wuměłča Karoline Schneider z wuznamom kawrijowych šlinkow za serbsku k
řižersku tradiciju a za kultury po wšěm swěće.
\n
Wězo mamy tež za dź
ěći jutrownu zaběru přihotowanu.
Kónc 1960-tych lět zdobychu
Beatles a Rolling Stones swět\, w Pólskej znaješe kóždy beatband Czerwone
gitary. Tež we Łužicy chcychu młodźi Serbja beatowu hudźbu činić a załožic
hu skupinu HERCY. K swojej hudźbje a wo swojich wosobinskich dopomnjenkach
na tehdyši čas rozprawjeja čłonojo skupiny. Zarjadowanje poćahuje so na p
ředstajenje Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła „Na tamnym boku měsačka” […
]
15.00 hodź wjedźenje z kuratorku dr. dr. Be
tinu Kaunowej
\n
16.00 hodź.přednošk dr. dr. Betiny Kaunoweje “Eberhard Dučman (1926-2005). Jeho skutkowanje
za łužisku drjewowu architekturu a industrielne twarjenje jako twarski in
ženjer\, slědźer a hladar pomnikow”
\n\n
15.00 Uhr Führung mit der Kuratorin Dr. Dr. Beti
na Kaun
\n
16.00 Uhr Vo
rtrag Dr. Dr. Betina Kaun „Eberhard Deutschmann/Dučman (1926-2005
). Sein Wirken für die Lausitzer Holzbaukunst und das industrielle Bauen a
ls Bauingenieur\, Bauforscher und Denkmalpfleger“
do tysaclětneho města Budyšin! Wysok
o nad Sprjewju\, tam hdźež je dźens hród Ortenburg\, běše něhdy sydło kmje
na Milčanow. Mjeztym je wjele wody po Sprjewi běžało a Budyšin je dwurěčne
srjedźišćo Hornjeje Łužicy.
Serbski muzej je hižo z lěta 1900 narod
ny muzej Hornich a Delnich Serbow w duchu załožićela Arnošta Muki a dalšic
h wótčincow. Tu móžeće naše stawizny zrozumić\, kulturu dožiwjeć a wuměłst
wo wobdźiwać. Wot narodnych drastow a nałožkow přez načasne wuměłstwo a hu
dźbu – wustajeńcy a zarjadowanja skića zajimawostki za kóždeho.
Dopo
ručić móžemy naše awdijowe přewodniki za dorosćenych kaž tež zabawny dźěća
cy widejowy přewodnik.
Wonkowny link k wabjenskemu f
ilmej na youtube.com :
\n
\n\n
\n\n\n
\n \n
\n \n
\n \n
\n
\n \n \n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n
\n \n \n \n
\n
\n
\n\n \n\n\n\n\n \n \n \n
\n \n
\n \n
\n \n\n
\n \n \n \n \n \n \n \n
\n \n
Jutry w Serbach. Kóstku dać
\n
\n \n \n \n \n
17.03.2024 – 05.05.2024
\n
Lětuša
jutrowna wustajeńca Serbskeho muzeja wěnuje so zaso nałožkam a tradicijam
Serbow wot zeleneho štwórtka hač k jutrońčce. Wosebje wabja dobyćerske kol
ekcije kóždolětneho wubědźowanja wo najrjeńše serbske jutrowne jejko.
\n
Nimo toho spominamy na serbskeho spisowaćela Bena Budarja z inscenaci
ju “Na křižerjach” Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła Budyšin.
\n
Pod
hesłom “kóstku dać” zaběra so wuměłča Karoline Schneider z wuznamom kawri
jowych šlinkow za serbsku křižersku tradiciju a za kultury po wšěm swěće.<
/p>\n
Wězo mamy tež za dźěći jutrownu zaběru přihotowanu.
Kónc 1
960-tych lět zdobychu Beatles a Rolling Stones swět\, w Pólskej znaješe kó
ždy beatband Czerwone gitary. Tež we Łužicy chcychu młodźi Serbja beatowu
hudźbu činić a załožichu skupinu HERCY. K swojej hudźbje a wo swojich woso
binskich dopomnjenkach na tehdyši čas rozprawjeja čłonojo skupiny. Zarjado
wanje poćahuje so na předstajenje Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła „Na t
amnym boku měsačka” […]